Podrobné vyhledávání
- Kategorie
- Výrobci
Měření porozity povlaku
Kontrola celistvosti ochranných povlaků je důležitá pro zajištění kvality a trvanlivosti
Po nanesení ochranného nátěru je důležité zajistit, aby nebyly přítomny žádné defekty nebo nespojitosti, které by obnažovaly podklad pod ním. Malé oblasti tenkého nebo chybějícího povlaku, které se mohou stát ohniskem koroze a drasticky zkrátit životnost ochranného nátěrového systému. Detektor trhlin, dírek a prasklin je nedestruktivní nástroj používaný pro detekci nespojitostí v nátěrovém systému.
DeFelsko Porozimetry - profesionální nástroje pro kontrolu nátěrů
DeFelsko nabízí dva typy detektorů pórovitosti: nízkonapěťové (test s mokrou houbou) a vysokonapěťové (test jisker). Nízkonapěťové detektory se obvykle používají na nátěrových systémech o tloušťce menší než 500 µm (20 mil). Vysokonapěťové porozimety pracují při napětí až 35 000 V a obvykle se používají na povlaky o tloušťce alespoň 200 µm (8 mil).
Další podkategorie Měření porozity povlaku
Parametrický filtr
Status
Filtr skladu
Položek na stránku:
-
N
Novinka
-
V
Výprodej
-
S
Speciální nabídka
-
Body/ks
- bodová hodnota produktu v promoakci; -
v
varianty
-
H
hák
Zjišťování celistvosti nátěrů detekčními přístroji
Po nanesení ochranného nátěru je důležité zajistit, aby se nevyskytovaly žádné jeho vady nebo nespojitosti, které by odhalovaly podkladový materiál. Malé oblasti s tenkým nebo chybějícím nátěrem, nazývané anglicky "pinholes" nebo "holidays", se mohou stát ohnisky koroze a výrazně snížit životnost ochranného nátěrového systému. Pinhole nebo holiday detektor je tedy nedestruktivní přístroj používaný k detekci diskontinuit v nátěrovém systému, včetně trhlin, pórů a prasklin. Česky jsou tyto přístroje označovány jako detektor porozity nebo tester celistvosti povlaků. Nízkonapěťové detektory PosiTest LPD se typicky používají pro testování povlaků tenčích než než 500 µm. Vysokonapěťové testery PosiTest HHD se používají pro nátěry alespoň 200 µm silné.
Kvůli různým možným chybám při aplikaci nového ochranného nátěru mohou vznikat vady, které budou pouhým okem neviditelné a je téměř nemožné je detekovat bez správného přístrojového vybavení. Přitom jejich odhalení je nezbytným krokem pro dosažení požadované kvality opravou povlaku. Detektory porozity mohou přitom být využity při aplikacích, kdy je obtížné monitorovat korozi nebo případně v agresivním provozním prostředí, kde je výkon ochranného nátěru zásadní.
Jak jsou chyby ochranného povlaku detekovány?
Podle standardů organizací jako AMPP (NACE), ASTM a ISO používá přístroj elektrodu pod napětím, která přejíždí po nátěru. Jakmile narazí na necelistvost povlaku, proud protéká z elektrody do vodivého podkladu pod nátěrem. Proud se vrací zpět do detektoru přes uzemňovací vodič, čímž se uzavírá obvod a spouští alarm, který upozorní obsluhu na vadu. Před zahájením zkoušení musí tedy být detekční přístroje uzemněny, tj. propojeny s kovovým podkladem, jehož povlak se bude kontrolovat. V případě detektoru necelistvostí, který pracuje se stejnosměrným napětím, jde o přímé propojení podkladu vodičem. U vysokonapěťového detektoru s pulzním napětím, jako je například PosiTest HHD, lze také uzemnění realizovat pomocí vlečného zemnícího vodiče, zemnící objímky nebo zemnící rohože. U betonových podkladů se zemnící vodič připojuje k obnažené výztuži nebo k jinému kovovému uzemňovacímu bodu trvale instalovanému v betonu. Pokud připojovací kovové body nejsou k dispozici, umístí se zemnící vodič přímo na část betonového povrchu.